Dnes pravděpodobně uštříte pár euro…

Občas nemáme čas, peníze nebo jen energii hledat kvalitní výrobky. Každý si musí vydělávat peníze. Za ně nakupuje zboží - často předražené kšunty z výkladních skříní nadnárodních korporací. Únava se podepisuje a tím dobře jistí ono zajetí bludného kruhu! Při tom každodenním kolotoči nakonec už nemáme energii věnovat čas výběru kvalitnějších či trvanlivých výrobků. Tak si stále dokola kupujeme levnější výrobek nevalné kvality.

Kdo z vás je tak bohatý, že se nebojí nakupovat levné věci?

Tušíte kde setrvává ekonomický růst? Tušíte kde končí prachy z tohoto businessu? Tušíte kdo vydělá a komu zůstanou oči pro pláč? Tušíte kde všechny vypotřebované výrobky skončí?

Zbytečně pořízené výrobky s jepičí životností nás postupně všechny zadusí, mezitím ale stačí hodně poškodit i naše zdraví a životní prostředí (zbytečná výroba, doprava, prodej, neužití, odpad…). To vše jen pro krásu, efekt či jen z lidského rozmaru ( = plýtvání).

Výrobek poslouží efektivněji, je li jeho účelnost a životnost delší. Oprava či modernizace může často zajišťovat výrazné prodloužení životnosti a někdy i zvýšení efektivity. Oprava je ale účelná jen tam, kde ji lze efektivně realizovat. Tuto infrastrukturu se spotřební společnost rozhodně nepodporuje, dokonce se ji snaží rozbít. Často slýcháte, že drobně kosmeticky porouchaný výrobek jde bez užitku do popelnice, jen aby mohl být vyroben jiný, dokonalý. Oprava není in, oprava je příliš složitá, oprava je nákladná. Oprava se nedá zapsat do tabulek či grafů, prostá výměna ano.

Z tohoto důvodu se dnes neopravuje, ale často zbytečně vyměňuje a vyhazuje věc, jen pro malou nedokonalost. Jde o zvrácené jednání a nehorázné plýtvání. Ba co víc....

V současné době se většina výrobců snaží do výrobků prosazovat ztv. „kazítka“. Někdo nezodpovědný svým zvráceným rozhodnutím (často v honbě za ziskem) naplánuje životnost a optimalizuje cenu (a tím i kvalitu) výrobků i spotřebovaného materiálu až „na hranu“. Spotřebitel často hledá nízkou cenu a on prý jen tím dokáže konkurovat ostatním výrobkům. Ve skutečnosti a ve výsledku ale tato levná hra vyjde nejdráž na spotřebitele. Nebo snad kuchyňské hrnce či prehistorický kuchyňský mixer ETA po babičce už neslouží? Jistě stále slouží, nebo se dá snadno a mnohdy i levně opravit pár kroky k plné funkci. Je tu jedno ale …. ano, jsou už „z módy“.

Náš společný problém ale nastává tehdy, když levné zařízení ukončí svoji životnost. Má li zařízení průměrnou životnost díky možnosti drobných oprav dvakrát delší, než jiné zařízení s životností krátkou, znamená to 50% nárůst spotřeby vzácných přírodních zdrojů (tedy „drancování“). Nejen při manipulacích vznikají emise i jiné poškození životního prostředí např. vzniklým odpadem (recyklací či cirkulárně se pracuje jen s velmi malým procentem zdrojů).

Zamyslete se prosím, jak by se změnilo vaše spotřebitelské chování, měl li by vámi produkovaný odpad zůstávat ve vašem bytě. On tam totiž opravdu zůstává…. Nebo snad nejste obyvatelem země?

Prosím, obloukem se vyhýbejte nekvalitnímu a velmi levnému spotřebnímu zboží. Zkuste více kontrolovat spotřebu, emoce, zaměřit na souvislosti a chovat se zodpovědněji při svém chování i nakupování. Neděláme to pro sebe. Děkuji za pochopení.